1.2. 2015 Po více jak jednolété přestávce jsem se znovu pustil do výroby tzv. „třínulkové“ kytary. Tento tvar, podle jakéhosi „martinovského“ vzoru, připomíná více tvar „španělky“.
Tělo kytary je ale oproti kytarám dreadnought delší. Zvláštností bývá 12 pražcový, a u „ořechu“ poněkud širší hmatník (cca 47 mm). Ozdobné výložky bývají u tohoto typu v podstatě jednoduché.
Spojení nalepením ozvučné desky proběhlo bez potíží. Přesné zapasování žeber do lubů, doladění desky úpravou žeber a korpus uzavřít zadní deskou. Postup je stejný jako u přední desky. Je důležité dbát na těsné dosednutí všech lepených ploch, z důvodu pevnosti, svázání materiálů a celé konstrukce do jednoho celku. Ve svém důsledku to může mít vliv na rezonanci celého těla a tedy i na kvalitní zvuk takového nástroje.
Zajímavou zábavou může někdy být výběr výložek – sloužící k ohranění těla kytary, nebo hmatníku. Může to být např. přírodní materiál z různě barevných dřevin nebo perletě, ten ale bývá pro zpracování technicky náročný. Výložky mohou být také z široké škály plastů, nebo jiných podobných materiálů.
Výroba kytarového krku v této fázi vyžaduje značnou zkušenost. V počátku jsem využil rovin hranolu pro přesné a velmi důležité řezy pod úhlem na patě a hlavě určující sklon k ose nástroje a stranovému zešikmení určující tvar hlavy.
Drážku pro výztuhy jsem frézoval jednoduše podle roviny hranolu na střed. Po ořezání hrubých tvarů na pásové pile je nutné si dobře promyslet další kroky, jelikož nám zůstanou jen tři roviny – osy.
Další postup úpravy krku spočívá na řezbařině a jisté zkušenosti a zručnosti. Například při tvarování nesouměrného zaoblení paty a zadní části krku nebo při řezbě tzv. „diamantu“.
Samostatná a složitější 
je práce na tzv. „španělkové“ hlavě, vyžaduje přesné frézování a dlabání pro umístění jednotlivých částí mechaniky.
Frézování korpusu a krku pro umístění výložek potřebuji ostrý nástroj a osvědčenou technologii. I malá chybička špatného seřízení vám vezme mnohdy hodně času při nápravě takové chyby. 
Výložení z dřevěných pásků dává nástroji větší autentičnost a punc čistého přírodního díla. Práce je však mnohem náročnější, vyžadující znalost vlastností dřeva.
Ohybání výložek více strukturovaného dřeva do tvaru korpusu, zvláště při výrobě menších radiusů u této „0-triple“, je zdlouhavé a mnohem riskantní vzhledem ke křehkosti materiálu. V každém případě je to vždy výzva s nutným, dobrým výsledkem.
28.4. Trochu se trápím s frézováním hlavy a protože nemám speciální vrták na uložení mechaniky trochu improvizuji. Je nutné vyvrtat 10 mm otvory pro vložky k mechanici, jejíchž vnitřní průměr je 6 mm. Protože v dodávce mechaniky „Grover“ u tohoto typu je vložek jen 6, musel jsem dalších 6 vložek vyrobit z mahagonu to znamená ze stejného materiálu jako je krk kytary. Ty jsem pak vložil do protější vnitřní strany svislých otvorů, tak typických pro „španělky“. Vložky z mahagonu mají funkci jen estetickou, protože uložení osky vlastní mechaniky je již na dvou místech. / foto / Taky řeším dýhu- vrchní plát na hlavě z palisandru, a pokusím se její obrys ofrézovat. Protože jsou na sobě nalepené dýhy dvě , měla by ta spodní dýha, která je oproti palisandru dost světlá, ukázat zajímavý detail. Zkusím nejdříve použít frézu s radiusem 3, která se dá případně přerézovat frézou 45 stupňů a najít tak dokonalý detail ohranění hlavy kytary. /obr./
Na hlavě kytary přibližně v místech pro značku výrobce jsem vytvořil plastickou intarzii. Symbol znázorňuje útočícího dravce a kontrast tmavého, podkladového palisandru mu dává zřetelně vyniknout. /obr./
Ještě jsem se nezmínil o jedné zvláštnosti. Vrchní ozvučná deska je vyrobena ze dvou druhů běžně používaného rezonančního dřeva. Kruhová plocha okolo ozvučného otvoru /155 mm/ je z cedru a má zesílený okraj otvoru do trubkovitého tvaru. Někde jsem už viděl nástroj takto oživený. Samotné zesílení bude mít jistě i funkci ochrany choulostivého místa před ráznou rukou kytaristy. /obr./
Kytara je hotová a plný očekávání jsem rozezněl její duši. Se zvukem jednotlivých tónů jsem nad míru spokojen. Tóny ve všech polohách a na všech strunách jsou ostré ale přesto čisté, jasně znějící přesně tak jak jsem očekával. Akordicky je kytara vyvážená a i přes značně tenčí tělo je velmi hlasitá. Zbývá snad už jen aby si sedla do ořechu a kobylky. Ještě nové seřízení a vzhůru do celoživotního zrání samotné rezonance kytary.
Kytaru věnuji svému synovi a přeju mu ať mu slouží ve chvílích radosti, štěstí ale také i chvil neveselých .
