Chovná sezona v roce 2016 začíná vcelku obyčejně. Přeci jenom ale je trochu v očekávání stran vývoje plodnosti u samičky. Už třetí snůška i přes její věk může snáze předpovědět další úspěšný odchov v dalších produktivních letech rozmnožování.
Samička dvakrát snesla po třech vejcích a dalo by se předpokládat, že stejný počet snese i po třetí. Není to samozřejmě jednoznačné, ale dost pravděpodobné. Znám případ z odchovu sokolího páru, kdy snůška probíhá pravidelně jako okolo 10. března, vždy po 4 vejcích a stále stejného poměru pohlaví. Naprosto stejný scénář po čtyři roky. Pokud se to zopakuje i v letošním roce lze z toho vyvodit značný genetický vliv. U mého páru snášela samička podstatně později, vždy v poslední třetině března, a pokaždé snesla tři vejce. Zatím tomu tak bylo v posledních dvou letech. První snůška v roce 2014 mohla být ale do značné míry ovlivněna nezvykle mladým věkem samičky. V loňském roce byla navíc 2 vejce neoplodněna, takže nemohu poměr pohlaví z předešlého roku posoudit. Uvidíme.
17.březen
Námluvy a vlastní páření probíhá zcela normálně a v tyto dny hodně intenzívně. Jakmile se samička začne více zdržovat na hnízd. plošině i v noci , je jasné, že snůška začíná.
22.březen
Stále stejný obřad a průběh toku sokolího páru s velkou intenzitou /páření 10-15 krát za den/. Termín snůšky z minulého roku je za 2 dny. Fungují biologické hodiny přesně?
29. březen
Otázkou ale může být, co je to přesně. Obecně z vlastních zkušeností můžu říct, že páry snáší pravidelně „brzy“ a nebo „později“, myšleno v cyklu vlastní snůšky. Zajímavé by mohlo být zjištění v jaké závislosti je „začátek“ vlastního toku a první snesení, tedy jestli platí – čím dřív začátek toku, tím dříve první vajíčko a pokud ano, co může ovlivňovat počátek každoročního, reprodukčního cyklu.
V odpoledních hodinách 14.47 snesla první vajíčko. Na hnízdě se před snesením příliš nezdržovala. Podle videozáznamu přiletěla na plošinu asi 40 minut a přibližně stejnou dobu zůstala po snesení. V dalších dnech přibyla ještě další dvě – 1.4. okolo šesté ranní a 3.4. někdy v nočních hodinách.
5.května Předpokládaný termín líhnutí vyšel podle mých propočtu přesně na den. 5. května okolo dopolední půl desáté se vylíhli téměř najednou dvě ptáčata. Po snesení tří vajec měla šanci se na svět podívat právě tato dvě. Třetí vajíčko-jeho větší část- jsem ve 30. dnu našel na polici s krmením. Šlo o uhynulý zárodek. O důvodu mohu jen spekulovat. Škoda. 18.5. budu kroužkovat, kde pravděpodobně určím pohlaví.
Kroužkování.
Je zajímavé jak už v útlém věku můžeme sledovat rozdíly povah u stejného pohlaví. Ve 13 dnech stáří jsem kroužkoval. Rozdíl povah u obou pohlaví je většinou patrné a tedy méně překvapivé. Samečci bývají více prchliví a nedůvěřiví. Dokonce bych kroužkovanou, menší samičku při jejím prvním kontaktu s člověkem, zařadil svoji povahou právě mezi ty prchlavé samce. Váha byla o několik gramů nižší. Tomu taky odpovídalo první vizuální posouzení, kde rozdíl ve velikosti obou jedinců nebyl tak významný.
Rozdílná se na první pohled může zdát i hlava obou ptáků. O něco větší druhé mládě je méně bojácné, víc sebevědomé a méně syčí. V loketním kloubů o 1 mm větší. Přední nejdelší prst je u obou stejně dlouhý. Další dny růstu s jistotou potvrdí můj odhad k pohlaví obou mláďat.
Vše je ale jinak a snad bylo jen „přání otcem myšlenky“. Obě mláďata jsou samci a tak mám o nějakou tu zkušenost víc.