Dlouho jsem nevěděl, jestli budu vůbec popisovat stránku s tímto názvem. Teď už vím, že stojí za to popsat těch pár faktů, které se zatím udály.
Pár sokolů, jsem sestavil už někdy v březnu roku 2013. Původní důvody proč, byly popsány v jiném příspěvku /Pokračující story – Nemocná samice sokola – díl II./ Několik pochybností jsem ze strany samičky měl, ale ty se postupem času stále více rozplývaly. Samec z vlastního odchovu z roku 2011 byl jistě exterierově nejzajímavější mezi ostatními sourozenci. Navíc to je sourozenec samce z téhož roku odchovu, který mi přinášel neuvěřitelné radosti z výšek, ve kterých létal /viz. výcvik Jena/ a později i skvěle lovil. „Tak uvidíme“ Další roky ukážou.
Někde se už zmiňuji, jak zajímavé může být chování páru sestaveného ze samice v šatu mláďat a o rok staršího samce. Nepostřehl jsem žádné, snad i trochu očekávané hlasové nebo vizuální projevy, třeba ve smyslu vztahu otce s dcerou, ani žádnou nevraživost nebo averzi jeden k druhému. Tímto směrem se vše ubíralo k mé spokojenosti. Koncem minulého roku a letos v roce 2014, jsem přeci jenom v sobě uchovával malou naději a byl velmi zvědavý, kam pokročí jejich vztah, právě v období námluv a hnízdění. Mimořádně suchá a teplá zima vše na první pohled uspíšila. Z pozorování na různých webových on-line kamerách, a různých ohlasů na fórech se dalo zjistit, že přeci jenom letošní průběh zimy a nástup jara uspíšilo jarní aktivity i u dravců. První vejce u párů, které sleduji on-line na internetu, bylo sneseno už 5. března. U mého páru se daly sledovat snad ještě „kamarádské“ projevy celou zimu. Velmi často sedávali společně na sluncem hřejivých místech. Postupem měsíců -prosinec, leden-začal být aktivnější samec. Prvním zřetelným projevem bylo nošení potravy na plošinu, kterou oba užívali k trhání a konzumování. Aniž by maso žral, s jemným popiskováním, samici lákal na předložené sousto. Po nějakém čase, někdy v únoru, se samec chopil své role velmi svědomitě a samici potravu předával. Důležité ale pro mě bylo zjištění, že samice, ačkoliv si mohla potravu přinést, tak to neudělala. Vždy byla první u masa, sežrala první porci, a pak už celý den čekala až jí samec potravu předá. To ale bylo vše. Na hnízní plošině se nikdy nezdržovala. Dost často poletovala, hrála si s tenisákem. I pro samce to byla skvělá zábava – mnohokrát jsem se bavil i já. Celý únor a březen byl jako podle šablony z minulých let, snad jen že samec někdy přidal nálet nad samici, ta zůstala vždy vzpřímená a vydávala ostražité zvuky. V ostatních pěti ze 6 hnízd sledovaných na webu, končila snůška. Byl jsem ale spokojený s vědomím, že hnízdění v příštím roce je na dobré cestě. Samec se chová jak jsem očekával a mladá samice v podstatě taky tak. Od 22. března se ale posunulo jejich chování dál, k možnému hnízdění. Byl jsem překvapen, i přes ujištění kamaráda chovatele, že se to může naráz změnit, že ještě není pozdě. Abych pravdu řekl, moc jsem nevěřil. Vždyť toho tolik nasvětčovalo tomu, že samice ještě není připravena naplnit své poslání. Mýlil jsem se.
27.3. Od velmi brzkých ranních hodin probíhá časté páření , jaké jsem vídával u jiného páru. Jen při psaní tohoto článku 5 pokusů kopulovat. Samice častěji přilétává na hnízdní plošinu, tam nějaký čas setrvá sama, nebo společně se samcem a komunikují. Zatím jsem ale nepozoroval její hrabání na hnízdní plošině. Četnost páření v těchto dnech odhaduji na 10-15 pokusů .
30.3. Pokud mám vyhodnotit chování páru 2 dny před snesením prvního vajíčka u vůbec první snůšky po celkem podrobném pozorování musím napsat, že jsem začal znovu pochybovat, i přes viditelné páření v posledních dnech. Dnes, ale jak se zdá je vše jasnější. Ty poslední dva dny byly jiné než ty předchozí. Především viditelná změna chování u samice stála za povšimnutí. Páření probíhalo v úplně jiném režimu. Neprobíhalo tak často a jen v ranních a večerních hodinách. Přes den snad vůbec ne. Samice se nenabízela jako v minulosti a seděla celé hodiny zcela vzpřímená. Místo měnila jen zřídka. Dvakrát za den zalétla na plošinu, jednou z toho za voláním samce. Tam pobyla krátce a pokaždé si krátce lehla a hrábla v důlku. Vše probíhalo jinak než jsem pozoroval u předchozího páru. To vše ale může souviset s jejím věkem a nezkušenosti. Ten večer před snesením prvního vajíčka, už za velkého šera přelétla na hnízdní plošinu a to už jsem tušil, že by se mohla chystat ke snášení. Změna chování byla patrná – na plošině už zůstala-to se nikdy před tím nestalo. A stalo se. Tu noc snesla první vejce. V minulých letech jsem pozoroval jinou samici, a podle chování skoro vždy poznal kdy je její čas, /flegmatický stav, načepýřenost, jiná chůze, málo pohybu, zvukové projevy a velmi časté zdržování na hnízdě./ V dalším dnu po snesení, se chová zcela přirozeně. Samec zahříva vejce po většinu dne. Samice ho střídá velmi málo. Postupem času samice po nanesení všech vajec převezme zodpovědnost a většinu dne zahřívá sama. Momentálně vypadá spokojeně, zvlášť když zůstává na svém místě a vyhřívá se na slunci, kterého si dnes opravdu užije. Druhé vejce očekáváme 1.4.
1.4. /“na apríla“/ Druhé vejce je na světě. Okolo 18.00 hodiny snesla samička druhé vajíčko. Chování samce už nepřekvapuje, dalo by se označit jako chování příkladného otce. Velmi často zahřívá snesené vejce, meně v dopoledních hodinách, kdy na plošinu svítí zdravé, tak potřebné ranní slunce. U samice zpočátku nenapovídalo nic tomu, že by měla za několik hodin snést druhé vejce. Často poletovala po komoře, prováděla výpady na koberec /jejich častá sokolí hra/ a snadno prováděla pravidelnou hygienu svého peří a chvatů. V pozdějších odpoledních hodinách se zdržovala už jen na hrazdě naproti hnízdní plošině, kterou dvakrát tak na 5 až 10min. navštívila. Potřetí už zůstala v jamce na sneseném vejci. Samec navštívil několikrát hnízdo, ale hned odlétl. Dokonce jedenkrát měl snahu samici předat maso přímo do hnízda, o které ale pochopitelně neměla zájem. Maso opět někam odnesl a za občastného, krátkého, ostrého zavolání vyčkával na hrazdě před hnízdem. Okolo 18. hod. přelétl k samici kde už zůstal. To jsem tušil, že je čas. Samci, které jsem v minulosti měl se zpravidla chovali stejně. Okamžik snesení si velmi často nenechali ujít. Je to zajímavé, a pro lidské vnímání velmi působivé. Krátce jsem zahlédl opakovaný pohyb rýdováku a konců letek snášející samice /na hnízdní jamku vidím jen zčásti/, která po chvilce i se samcem odlétla. Nastalo okamžité páření a samec se opět vrátil aby zasedl snesená vejce. Za chvíly po té samice zasedla (začala inkubovat) na druhé snesené vejce. Stále více častěji mě překvapuje chování samice, která se chová velmi zkušeně a jistě, bez jakýchkoliv zmatků, navzdory jejímu věku v toto kritické období reprodukce. V těchto dnech pár přijímá velmi málo potravy, asi tak polovinu obvyklého množství. Předpokládám ale, že potrava hraje velmi důležitou roli při nezbytných rituálech, vzájemné komunikaci a obnovení návyků beztak pevně zakódovaných vývojem druhu. Další snůšku očekávám 3.dubna, a dá se tušit, že její průběh bude velmi podobný jako dosud.
3.4. /14.05 hod./ Dnes jsem zatím nepozoroval, žádné páření páru. Samice od rána převzala odpovědnost sezení na sebe. Snad jen jednou byla vystřídána, aby se mohla nakrmit masem přineseným samcem, který hned zalétl na hnízdo a vystřídal ji. Asi tak po hodince se znovu na krátkou dobu střídají. Samec několikrát za den přináší, potravu ale bez úspěchu předání. Po chvilce maso opět odnáší. Ve večerních hodinách by měla samice snést třetí vajíčko. Jednoduché a rychlé vystřídání samice samcem na hnízdě, probíhá s minimálním hlasovým projevem. Bude třetí vejce? Chování samice tomu ale nenapovídá. Počkejme si tedy.
4.4. Někdy v ranních, /nočních/ hodinách samice snesla třetí vejce. Teď znovu opakuje svoji bezstarostnou hru s kobercem mimo hnízdo. Ptám se trochou s nadsázkou- je to ta snášející samice?
15.4. Samozřejmě je ! – v plné síle a chutí dál pokračovat naplňovat své poslání. Tři, podle přesného scénáře snesená vejce, jsou velkou útěchou a zároveň jistotou, že právě tato samička je doposud schopným jedincem pro případný další odchov. Ptáci jsou méně hlučnější, velmi dobře snášející okolní rušivé hluky způsobené provozem v ulicích města. Agresivita obou jedinců není zatím nijak vyjímečná. Zastrašování proti vetřelci pohybujícím se u komory má podobu načepýřením do „koule“ a spuštěním křídel podél těla, připraveným k útoku.
4.5. Očekávané líhnutí přišlo právě v tento den. Po 30 dnech pevného sezení se zdá být všechno v naprostém pořádku a už po pár dnech houževnaté práce „holátek“ na zdolání skořápky, jsou za účastí samce na světě všechna tři ptáčata. Podíl sezení samice na vejcích /inkubace/ odhaduji tak na 80% za bílého dne. Noc si nenechala ujít žádnou.
15.5. Pro nás pro všechny nastal mimořádný den. Kroužkování ptáčat je den na který se vždy moc těším. Jednak přínáší jistotu dobrého zdraví všech ptáčat a určení pohlaví, které někdy bývá v těchto dnech pěkným oříškem k rozlousknutí. Je nutné zvolit tu správnou velikost ID kroužku. Do komory pro mláďata jsem vstoupil s velkým respektem a starostí o oba rodiče. Víc než o fyzickou újmu mám strach o jejich psychickou újmu, zvláště pak u prvně hnízdícího páru. Po několika naznačených útocích, které evidentně oba nemysleli vážně, prolétli za hlasitého varovného křiku do vedlejší, menší komory. Tam zůstali uzavření bez většího stresu po celou dobu kroužkování ptáčat, to je cca 30 minut. Označení mláďat tzv. „citesovými “ kroužky, vážení a zevrubná prohlídka zdravotního stavu je v tomto okamžiku naprostou nezbytností. Mláďata z tohoto odchovu jsem zpět na plošinu vracel s velkým uspokojením a konstatováním, že v hnízdě je jistě jedna samička a jeden samec. U třetího mláďěte si nejsem přílliž jistý. Pokud je to poslední líhlé mládě, je tu možnost dvou samic.
27.5. Mláďata jsou v těchto dnech pochopitelně o dost větší a rostou doslova před očima. Je to skvělé, mám radost z jejich divokého, hlasitého dožadování potravy. Především samice se činí a po rychlém až nervózním škubání potravy /křepelka, holub, kuře/vždy spěchá na hnízdo. Samec „dnes“ už převážně přebral roli hlasitého hlásiče s děsivým, varovným křikem, ochotným se pustit do křížku s kým-koliv. Před kroužkováním, tedy před vstupem do jejich hnízního teritoria nebylo rozhodně jeho varování tak intenzivní. Mé pochybnosti o pohlaví se po dnešku rozplynuly. Hnízdo obývají dvě pěkné samičky a jeden pěkný samec. Už se těším, až si budu moci všechna mláďata prohlédnout zblízka.
11.6. A tak se taky dnes stalo. Dokonale povedený, přírodou stvořený jedinec sokola stěhovavého. Mláďata jsou zdravá, pěkná, standartního exteriéru v době svého stáří. Obě samičky sokola popisovaného páru si převzal zkušený chovatel na tzv. „volný let“, což je jedna z osvědčených metod pro vypouštění dravců do volné přírody, nebo se využívá také jako průprava pro výcvik k loveckým účelům. Zbývající mládě – samec, zůstává s rodiči, aby tak dokonale využil v jejich přítomnosti jejich zkušenosti a ochranu před novým, nepoznaným světem plným nástrah. /jak romantické/
důležité zjištění je zdraví samice
schopnost reprodukce už v třetím roce života
krmení prvního vajíčkapgp