5.1. 2015 Věčný koloběh základního pudu mocné přírody se opět v pravidelný čas roztáčí. Ospalý prosinec se pomalu přetočil do dalšího měsíce a já zaznamenávám očekávanou větší aktivitu a častou komunikaci obou sokolů – především samečka. Častější kontrola hnízdní plošiny s hrabáním mnoha důlků, převracení kamínků na zemi a pověstné „kikání“ s tzv. „ukláněním“ zvláště když se samička krmí, dává tušit počátek tak důležitého období reprodukce. Samička se prozrazuje v tomto ději a v tento čas zatím jen skromně. Častěji ale přilétá na plošinu, a již svým vlastním způsobem proběhne po štěrku a okamžitě odlétá. Stejně jako minulý rok, kdy jsem z těchto projevů, do poslední chvíle nevěřil, v nějakou snůšku. Všechno je tedy jak má být.
17.1. 2015 Sameček při pravidelné návštěvě v komoře začal varovně volat. Takto bude nyní, varovat každého v okolí komory určitě až do vyvedení, odebrání mláďat. Intenzita varovného křiku se bude zvyšovat a vrcholit v čase rodičovských starostí. Se stejnou reakcí se později přidá i samička. Ta se zatím neprojevuje jinak, než stálým máváním křídel a přeletováním na stejná místa, především na hnízdní plošinu a zpět. Lehká nervozita je ale patrná. Pro krmení ale přilétá bez bázně a se seběvědomím mi ho bere přímo z ruky. Všímám si také jak mají sokoli dobře vyvinutý sluch. Jak dobře rozlišují běžné zvuky z okolí, na které si rychle zvykají. Nebo na zvuky nové, na které reagují různě – bojácně, panicky nebo útočnými projevy.
24.3. První vejce. 
Do této doby bych mohl popsat průběh toku naprosto stejně jako v minulém roce. 22.3. – dva dny před snesením prvního vajíčka probíhalo intenzivní páření, další dny už méně. Samička se častěji zdržuje u hnízdní plošiny. Několik hodin před snesením už sedí na hraně plošiny, nebo přímo na vyhrabaném důlku. Právě na jednom z těch čtyř na plošině, o který se tak intenzivně po celou dobu toku sokolí pár staral – nejvíc však sameček.
26.3. Druhé vejce na světě a to někdy od půl noci toho dne do půl šesté ráno. V sezení se střídají a snůška je často bez dohledu obou rodičů – není se čeho bát. Já sám pro ně ani v této fázi nepředstavuji vážné nebezpečí. Dnes jsem jim měnil vodu v koupačce a jen samec na mě krátkou chvíli varovně pokřikoval. Po chvilce opět přináší sedící samici potravu.
28.3. Předem dané schéma mi říká, že další snesené vajíčko příjde dnes – tak se stalo. Někdy v brzkých ranních hodinách, hodinu po přechodu na letní čas, samice snesla třetí vejce. Stačila jí k tomu chvíle neklidu na vejcích, drobné zavrtění a v poloze v leže, přišlo na svět další .
1.4. Nemohu nechat nepovšimnutý komentář několika mých známých chovatelů, že letošní rok je pro odchov sokolů zcela mimořádný. Tuhle skutečnost musím potvrdit i já. Snůška po snesení třetího vejce i u mého páru skončila. Pár zasedl na první snesené vajíčko a začalo jako vždy velmi nudné období 36 až 37 dní do líhnutí. Vše probíhalo podle přírodních zákonitostí a mého očekávání. Otázkou proč letos samička snesla znovu tři vajíčka jsem se příliš nezabýval, i když by se mohlo předpokládat snůška čtyř vajíček, což je běžný počet. Snad mi příští chovné období napoví víc. Další překvapení mi nachystal pár právě v čase líhnutí. Zkušenosti mi totiž říkají, že mláďata se ve většině případů líhnou, během 2 -3 dnů. Příčinou je přírodou skvěle zařízený mechanismus přírody – a to je začátek pevného zasednutí a zahřívání v jeden časový úsek – tzv. inkubace. Zpravidla to bývá na druhé, třetí snesené vajíčko. Tehdy začíná vývoj zárodků společně. Po 4 dnech od vylíhnutí prvního mláděte jsem znejistěl, malá naděje tu však přeci jenom byla. Pár matematických kombinaci moji naději podporovalo. Sedmý den, což byla mnou stanovená hranice, jsem se rozhodl narušit pohodu dobře starajícího se páru o jediné mládě a z hnízda vyndal obě nevylíhlá vajíčka. Byl jsem totiž zvědavý co se vlastně přihodilo, když loňské líhnutí všech třech mláďat proběhlo bez jakýchkoliv problémů ve správném čase. Důležité teď bylo zjistit, jestli jsou vajíčka prázdná, neoplozená nebo jestli byl ukončen vývoj zárodku, a pokud ano, tak v jakém stádiu. Očekával jsem ale spíš ukončení vývoje, jaké však bylo moje překvapení, když jsem našel vajíčka neoplozená . Důvodů proč, asi mnoho není … Je evidentní, že chování samců a samic je rozdílné. Samec bývá označován především jako prchlivý, nedůvěřující jedinec s životním posláním strážce svého prostoru, lokality – v konečném důsledku strážce svého hnízda. Nedůvěra samce však podněcuje vnímání stresu daleko intenzivněji a častěji než u samice. Zvláště v období reprodukce jsou tyto vlastnosti naordinované přírodou – evolucí, tak důležité pro úspěšné vyvedení mláďat. Pokud jsem si mohl promítnout zpět počáteční období toku sokolů v tomto roce musím konstatovat, že příčina neoplozených vajec byla především v neklidném prostředí v okolí komory. Komora je umístěna na zahradě a v podstatě v centru města. To by až tak nevadilo ze zkušenosti odchovu předešlých let. Vím, že sokoli se rychle naučí respektovat hluk a pohyb ve svém blízkém okolí. Vše ale má své hranice. Svoji jistotu bezpečí mají ptáci v „nedostupných“ výškách. To znamená, že se cítí v době hnízdění daleko častěji ohroženi ze všeho co je nad hnízdem – co je ale pod hnízdem mají jistě více pod kontrolou. Proto například po každém přeletu nějakého ultralajtu nebo jiného menšího letadla z místního letišťátka, začnou oba ptáci panicky poplašeně reagovat a intenzivně, varovně křičet. Stejně tak na každého většího dravce, většinou je to káně nebo jestřáb. Já sám jsem letos rezignoval na to co jsem v minulých letech tak úzkostlivě hlídal – na mimořádný klid v období páření páru, a to byl zřejmě ten hlavní důvod neoplozených dvou vajec. Výborné počasí letošního března nás nutilo do běžných jarních prací na zahradě a v tento čas tak nezvyklého ruchu v bezprostřední blízkosti komory. U samice jsem nezaznamenal žádné výrazné změny chování, čemuž napovídala i bezproblémová snůška. Samec ale přestal pářit dříve než měl. To jsem si uvědomil a nakonec i viděl na záznamech z tohoto období. Když to tedy shrnu, vyplývá mi z toho nutně zajistit zázemí tak potřebného klidu, především v době páření obou jedinců, na které je tak citlivý samec. Také mohou být důvody i jiné, ale žádný další mě nenapadá. Snad mi více napoví snůška v příštím roce, a nebo podobný poznatek jiných chovatelů.